Červenání > Vztah bez sexu kvůli odporu k sexu

Vztah bez sexu kvůli odporu k sexu

15:45
Ztracená
(neregistrovaný)

Mám celý život (29 let) odpor k sexu, mám i problém s doteky. Prostě je to pro mě takovým způsobem traumatická záležitost, že nemůžu, ani s člověkem, kterého miluji. Chodila jsem na dlouhodobé terapie, opakované, zkoušela více možností, bohužel je to ve mě tak nějak hluboko zakořeněno, že to nezvládnu, je to na základě špatných zkušeností s těmito věcmi a intimitou...

Pokud se má vždy k něčemu schýlit, popadne mě takový strach, že mi ten druhý ublíží, že mu budu vydána napospas, že začnu hysterčit, strašně se za sebe stydím, ale je to silnější, než já, je to takový zvláštní pud sebezáchovy, spouští se to u mě automaticky, nepomáhá ani alkohol. I když jsem to i partnerovi řekla, a je chápavý, já prostě nemůžu, nevím, co s tím, jsem si tím sama hnusná, že se tak chovám.

Pochopitelně se mnou kvůli toho nikdo dlouhodobě nevydrží. Je mi to vždy strašně líto, chtěla bych mu vyjít vstříc, přitom se to nelepší ani s nikým jiným, myslela jsem, že až se třeba jednou hrozně moc zamiluji, že to půjde samo nebo ten strach bude menší, ale není to pravda. Nevím, co mám dělat, roky letí a nechci zůstat sama. Napadlo mě tudíž, že bych partnerovi otevřeně dovolila milenku, akorát bych ho poprosila, aby mi o tom nic neříkal, aby mě to nezraňovalo...Otázka je, zda je i muž dlouhodobě schopen oddělit vztah a sex, pokud mají muži spojenou potřebu lásky i s tou fyzickou láskou a blízkostí? Snad jsem se vyjádřila alespoň trochu pochopitelně, děkuji za názory...

10:53
zblambomirek

Dobrý den; Váš dotaz mne zaujal, protože to prožívám z té druhé strany - žiju ve vztahu, kde jakýkoliv intimní život schází (a nemyslím jenom sex, ale i doteky, mazlení, projevy náklonnosti či lásky). Věřte, že i já se můžu rozkrájet, abych nějak vykoumal příčinu a zkusil tomu pomoct. Žijeme si vlastně takovým klidným, pohodovým životem, ale je strašně chladný a po citové stránce úplně prázdný. Což já nesu velice těžce, partnerka je naopak naprosto spokojená. No a jak to souvisí s Vámi? Domnívám se, že jste se na Váš problém hodně zaměřila a je pro Vás středobodem vztahu. Jste podle mne typ, který musí začít od přátelství a vůbec předem nepomýšlet na to, že by z něj mohlo být jednou víc. Potřebujete partnera nejprve velmi dobře poznat a pak to přijde samo. Což bude asi málokterý chlap připraven podstoupit. Naopak za sebe můžu říct, že já tohle nedobrovolné odříkání snáším už deset let, protože mi zase přijde škoda opustit vztah, ve kterém je jinak pohoda a klid. Moje doporučení je tedy zřejmé - i když roky letí, jak sama píšete, zkuste hledat spíš báječného kamaráda. Se kterým se budete smát, bude Vám oběma příjemné se vídat a přitom si někde na začátku řekněte, že to oba chcete ponechat na úrovni přátelství - a možná klidně napořád. Určitě je dost ostýchavých chlapů, kteří mají podobný strach z toho, že se od nich očekává hned manželství, rodina, ohromující výkony v posteli. Pro takové mužské bude ohromná úleva, že tohle nemusí (zatím) řešit a přitom si mohou dopřát hezký vztah se ženou. Vím, že to nebude úplně jednoduché hledání, ale je to schůdné, nakonec možná velice romantické a příjemné. Pokud se Vám podaří takový protějšek najít a nikdo na Vás nebude absolutně tlačit, přijde ta zvědavost a touha z Vaší strany úplně sama, jen toho člověka potřebujete znát dlouho a být si jistá jeho povahou. Moc Vám držím palce :-)

Žblambomírek
10:57
zblambomirek

Ještě jsem zapomněl - na tu verzi s milenkou hned zapomeňte. Bylo by Vám to akorát strašně líto a dlouhodobě to nemůže fungovat. Já vím, že Vás k tomu vede zoufalá snaha to nějak vyřešit, ale tudy cesta opravdu nevede. Na mou duši, to vím úplně jistě.

Žblambomírek

Další témata

    © 2007-2017 Cervenani.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk, podmínky užití, kontaktní informace