Upoutávka
ptejte se, odpovídejte, bavte se, ...
Červenání > V kolika se osamostatnit?

V kolika se osamostatnit?

15:50
Maki1435
(neregistrovaný)

Ahoj, je mi 19, začala jsem chodit do práce a přemýšlím, že bych si našla nějaký pronájem. Rodiče to však berou jako zradu a nevděk a já nevím, jak to udělat, aby na mě nebyli naštvaní. V kolika jste se z domu odstěhovali vy a jak to brali vaši rodiče? Díky

20:12
Paja
(neregistrovaný)

Já odešla v 18 na kolej, takže domů se vracím každý víkend. Naši to vzali v pohodě, ale to asi proto, že jsem ještě na výšce a že se pravidelně vracím domů

09:12
Jerry
(neregistrovaný)

Já jsem se odstěhoval hned po vyučení. takže někdy v 18. Naši to vzali celkem v klidu i když máma z toho byla trošku přešlá. Bydlím ale asi 2 km od nich takže tam stejně dost často chodívam.

13:51
Johana
(neregistrovaný)

Ono to většinou ze začátku vypadá hůř než to potom je. Mamky to zpravidla hůř nesou, ale pak si zvyknou a když ji budeš často navštěvovat, tak určitě naštvaná nebude.

Na druhou stranu tvoje máma musí pochopit, že chceš žít taky svůj život a není to žádný projev nevděku, ona se přece taky od svých rodičů odstěhovala a neznamenalo to, že by je už neměla ráda.

20:25
Maki1435
(neregistrovaný)

Johana:

Tím, že se taky kdysi odstěhovala od rodičů jsem už argumentovala, ale ona to bere jako něco jinýho, protože tenkrát se odstěhovala protože se vdala a plánovali rodinu. Kdežto já budu bydlet sama, nechápe, jak si můžu dobrovolně vybrat samotu před životem s nima.

09:50
Johana
(neregistrovaný)

Ona to časem vstřebá, tohle je normální :-) Divný by bylo, kdyby z toho měla radost :-)

09:26
Honza
(neregistrovaný)

U nás to bylo teda hodně divoký. Chtěl jsem se odstěhovat ve 22 po dodělání VŠ. Když se stěhovala starší sestra, bylo to v pohodě, jakmile už jsem šel i já, máma to hodně špatně nesla. Začala mít dokonce deprese a musela navštěvovat psychologa. Najednou si prý připadala zbytečná. Myslím, že pro matky to opravdu není jednoduché, ale hold se s tím musí nějak poprat :-)

13:42
Karel
(neregistrovaný)

Já jsem se odstěhoval před rokem (bylo mi 29) a myslím, že našim se spíš ulevilo ale doteď tam chodím několikrát týdně na návštěvu.

19:12
Maki1435
(neregistrovaný)

to Honza:

bojím se, že to s mojí mámou dopadne podobně, vypadá, že se z toho snad vážně zhroutí. Ach jo, nevím, co mám dělat. Myslíte, že mám raději ještě zůstat doma?

22:30
Johana
(neregistrovaný)

Maki:

Ona si prostě musí zvyknout, přece nebudeš doma pořád. Dřív či později bys stejně chtěla odejít a ona to bude prožívat stejně jako teď. Snaž se za ní hodně chodit a podnikat spolu různé věci a uvidíš, že to bude v pohodě.

09:17
Honza
(neregistrovaný)

Je blbost zůstávat doma jen proto, že maminka to špatně nese. Najdi si byt, který není moc daleko, nabídni jí, že může kdykoliv přijít na návštěvu a určitě to bude v pohodě.

16:50
leo
(neregistrovaný)

Prostě se sbal a vypadni, ona se s tím nějak popere, není malý děcko

20:07
Betka
(neregistrovaný)

Já bych to taky tak neprožívala, přežily to všechny matky, přežije to i ta tvoje

10:27
Erika
(neregistrovaný)

Já odešla z domu asi v 17 jak to brali naši, nevím, protože jsme se pak asi 3 roky neviděli, teď je navštěvuju a jsou v pohodě. Možná to moc prožíváš

17:11
Maki1435
(neregistrovaný)

Tak díky za vaše reakce, možná to fakt zbytečně moc řeším.

© 2007-2019 Cervenani.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk, podmínky užití, kontaktní informace

Veškeré příspěvky, témata, reakce jsou fiktivní a smyšlené, berte tudíž na vědomí, že neodráží realitu pouze fikci.