Upoutávka
ptejte se, odpovídejte, bavte se, ...
Červenání > nedokazu se s nim rozejit

nedokazu se s nim rozejit

21:54
PetraC
(neregistrovaný)

Zdravim vsechny ;)

Obracim se na vas s problemem se svym klukem a podle sledovani diskuzi ve foru verim, ze jiste prispejete svym nazorem nevim kde se jinde ,sverit, ;)

S pritelem jsem skoro devet mesicu, ale problem je v tom, ze poslednich par mesicu se chova jinak... Nejdrive jsem to nebrala v potaz, ale ty ,malickosti, se tak nejak nastradaly a ja uz to nejak nezvladam resit a porad o tom premejslet... Malickosti jako napriklad, ze nase komunikace je dost bidna( studujeme kazdy v jinem meste, takze je mezi nama velka vzdalenost a tim padem i nase setkani jsou parkrat do mesice), nekolik dni se treba neozve nic, dale s mobilem chodi pomalu i na zachod, sdileni prispevku sve bejvalky, poslednich par mesicu me k sobe nepozval a jsme jen u nas (asi blbost ale prijde mi to podivny) atd. Ale tim se nechci zabyvat jen abych uvedla do problemu. Samozrejme jsem se to nekolikrat s pritelem na rovinu snazila nejak resit ale presto, ze vi co me stve, nic se nezmenilo a nejvetsim argumentem na my reci bylo jen ,asi nam nesvedci ta dalka,.. Nejvetsi ,komplikace, a duvod proc o tom pisu je ale fakt, ze zanedlouho s kamarady jedeme na par mesicu do zahranici, kde budeme v kazdodennim kontaktu a todle me asi brani tomu mu rict ze je konec... vim ze bych to mela (ac asi nerada) udelat....VIm co bych mela delat, dokazu nad celou situaci rozumne uvazovat jen ve finale kdyz jsme spolu nemam na to ,koule, Jen me to uz hrozne nici tendle stav a delat ze to je jako dobry...

Necekam konkretni rady spis jen verim, ze nekdo z vas byl ci je v podobne situaci a take diky tomudle sepsani se mi tak trochu ulevilo jestli chapete

Predem diky
P.

13:09
Inča
(neregistrovaný)

Ahoj,

docela mě děsí fakt, že to pod to budu psát první...

Holka, máš to docela těžké.. Procházela jsem si něčím docela podobným. Bývalo to skvělé, ale pak- jsme se začali vídat jen jednou za čas. To mě chvíli smskama přímo bombardoval, až mi to bylo nepříjemné, pak se zas dlouho neozval. Ta jeho "Karolínka" mi lezla krkem čím dál víc, ale když už jsem mu řekla, že se mi to nezdá a nelíbí, jen se na mě obořil a že je to jen kamarádka... Já byla hloupá a věřila, že to bude všechno dobré. Nebylo...

Já být tebou si s ním ještě zkusím jednou promluvit. Pořádně a na vážno a nenechat ho se z toho vykecat. Prostě kašli na to, že si bude třeba myslet, že to přeháníš, ale říct mi všechno. Co se ti nelíbí, co se ti nezdá a zkusit z něj dostat odpověď.

Když to vezmu u sebe, řekla jsem mu, že na tohle sílu nemám.. Klepala jsem se jak malé dítě, hrozně jsem se bála s tím skoncovat (dva roky soužití prostě udělaj svoje). Dle mého je hlavní mu to říct. Že je toho na tebe moc. Že to nezvládáš. Podle jeho reakce třeba i poznáš, jestli váš vztah bude nebo nebude chtít zachránit. Třeba se trápí stejně (nemůžu vědět, neznám vás).

Ale pokud tě vztah netěší a, podle tvých slov, spíš ničí - udělej to pro sebe, buď sobec, ve vztahu. ve kterém už nejsi šťastná, nemá cenu zůstávat.

A o tom zahraničí - lepší to ukončít dříve a třeba to do té doby srovnat na kamarádskou úroveň, než nechat bouchnout nervy tam a pak se celou dobu vyhýbat...

© 2007-2018 Cervenani.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk, podmínky užití, kontaktní informace