Upoutávka
ptejte se, odpovídejte, bavte se, ...
|<<2>>|

Co s mužem alkoholikem?

18:50
Petra
(neregistrovaný)

Mám stejný problém. S manželem jsem 17let, před 7 lety jsem se odstěhovala a manželem do této chvíle pobývám pouze víkendově na chatě. Ze dvou dnů v týdny, kdy jsme spolu, je dva dny pod parou. Nicméně tvrdí, že nic nepil a je 'naprosto v pohodě'. Přitom má skleněné oči, rovně jít neumí, padá, má tvrdý jazyk.....Dokud měl svou firmu, bylo to pouze občas, ale letos v lednu firmu prodal a šel do starobního důvchodu a podle toho to nyní vypadá. Agresivní není, pořád se jenom vychvaluje, jaký je machr. Ani nepotřebuje moc vypít, protože skoro nejí. Vyčetla jsem, že alkoholici nemusejí pociťovat hlad a na něj to sedí. Taky si začal pivo vylepšovat tvrdým alkoholem. Zřejmě potřebuje zvyšovat dávky....mám načteno, vyhrožuju, ale funguje to taky vždycky jenom krátkodobě. Máme 13-ti letou dceru, tu nedávno dostal do situace, že se jí na sportovní akci opil a musela ho domů táhnout jako zvíře. Přesto jí skončil skoro pod kola auta. Cizí řidič na ni křičel a nakonec se musela za vlastního tátu omlouvat a stydět. Které děcko si toto zaslouží. Navíc v takovém citlivém věku.

Dlouho jsem se snažila rodinu udržet právě kvůli ní, ale teď nevím...

Poradíte?

10:33
Petr
(neregistrovaný)

Nemohu říct, že bych přišel s nějakou všespásnou radou. Pokusím se o několik vysvětlení a náznaků jako člověk, který s alkoholizmem má osobní zkušenost :-(

Jednak je pravda, že člověk musí prvně chtít sám s problémem něco dělat a samozřejmě si tedy prvně přiznat, že nějaký problém existuje. Když někoho přemluvíte k návštěvě psychiatra, nevyřeší to nic, půjde tam kvůli Vám a nebude to brát vážně. Zkuste vymyslet, jak mu problém ukázat, donutit se ho zamyslet a k řešení nějak motivovat. Je to individuální a samozřejmě to není jednoduché...

Padla tu slova o ultimátech - já myslím že je férovější říct rovnou odcházím. Vlastně každý alkoholik má nějaký problém se sebeúctou - těžké ho taky nemít s kocovinou na krku, když si člověk těžko vybavuje co dělal a tak dále. Zjednodušeně řečeno - postavit se k věci jako ultimátum racionálně, uznat jeho oprávněnost a případně ho i dodržet je nad jeho momentální možnosti. Pokud to s ním chcete ještě zkusit, mějte na paměti, že mu nějaký pocit sebeúcty prostě nechat vždycky musíte. My chlapi ten pocit holt potřebujeme, jsme už takoví.

Není úplná pravda, že s alkoholizmem si člověk není schopen poradit sám a že takový člověk je odepsaný bez odborné léčby. Ono to vzniká asi tím, že lidé, kteří to zvládli, se do žádných statistik nedostali. Můj osobní názor je ten, že jich ve skutečnosti je mnohem víc, než těch vyléčených v léčebně. Ale potřebují motivaci, a to pozitivní motivaci. Většina lidí sahá opakovaně k pití z pocitu, že je v dohledné době nic pozitivního nečeká, jsou to takové útěky od reality. Ta realita nemusí být nějak hrozná, může být třeba jen nudná. každodenní všednost už zničila moooc lidí :-( No a tuto pozitivní motivaci si člověk zase musí najít sám. Partner či partnerka s tím může jen a jen pomoci...

Víte - závěrem jedno zamyšlení. Nezavrhujte alkoholiky hned, jsou to vesměs hodní a citliví lidé. Ono totiž právě ty dnešní doba dohání tam, kde jsou. Arogantní egoista se nemá důvod stát alkoholikem, prostě proto, že je sám se sebou permanentně spokojen. já vím, že život s nimi není jednoduchý, ale šance na změnu je opravdu vyšší, než se běžně uvádí...

12:36
an-ka
(neregistrovaný)

...je to zbytočne stratený čas, ja som prosila, plakala, nervovala sa .......... nemá to význam!!! Pil potajme, všade som nachádzala plechovky, šoféroval opitý, nemohla som sa spoľahnúť na nič. Pre mňa to boli 3 stratené roky života. Skončila som to a som najspokojnejšia na svete. Žiadna láska nepresvedčí alkoholika, aby prestal piť....... ak áno, tak len na chvíľu. A potom sa to vráti pri najbližšom probléme.

08:44
Marie
(neregistrovaný)
Riana (neregistrovaný) | 28.11.2013 14:01

Dobrý den, mám velké starosti o mého manžela, jsme manželé 2 roky (předtím jsme spolu 2 roky chodili) a on propadl alkoholu. Vždy měl k alkoholu blízko, ale nikdy do toho úplně nespadl. Dřív si dal pivo v hospodě o víkendu, sem tam přes týden. Nyní pije i doma a to takřka každý den - pivo a tvrdý alkohol, je několikrát týdně opilý. Nevím, co s ním? Ví, že mě to trápí, ale podle něj nedělá nic neobvyklého, myslí si, že doma občas pije každý, prý je ve stresu a tak. Myslíte, že je nějaká šance na nápravu?

Ahoj Rino,

šance na nápravu žádná není.Musel by projít protialkoholní léčbou,ale stejně je tady velká šance,že začne znovu.Mám to z osobní zkušenosti.Také se chystám udělat radikální řez.Mám štěstí,že bydlím ve svém a on má také kam jít,ale brání se tomu.Teď bude radikální buď já,nebo alkohol a on to nevydrží,to vím jistě,jen ví,že má u mne zázemí a nechce to opustit.Musíme myslet na sebe a budoucnost,která s takovým přítěžím bude katastrofální.Lépe být sama a v klidu.

Odvahu a lepší zítřky.Marie

10:30
Radka
(neregistrovaný)

Dobrý den četla jsem tu pár příspšvků a zjistila že jsemna tom plně stejně jako všichni ostatni. Také uz si nevím rady mnžel pije jen když má volmo v práci dělq kratky dlouhý tyden tak je to skoro pořád. V poslední době se uz s nim nedá vůbec mlivit je agresivní a nsnesitelny. chtěla jsem to řešit ti zě jsem si našla práci na protišichty a tím pdem se musí postarat o dceru , ale ani to nepomohlo pije i když ma hlidat a je mu jedno že to dceři vadí. Vím že alkoholismus je nemoc a že bych se k němu měla chovat jako k nemocnu , ale prostě to nejde jeho výpady vůči mě jsou nesnesitelné . Ráda bych mi pomohla ale uz si nevim rady jak . Chci se zeptat nevite někdo kam se mám obátit o pomoc prostě to přestávam zvládat . není někde nějaká skupina právš pro rosiné přislušníky alkoholiku kde poradí co a jak dělat a jak se s tim vyrovnat a nezbláznit se . DÍKY ZA POMOC A INFORMACE

22:25
Dana
(neregistrovaný)
Riana (neregistrovaný) | 29.11.2013 20:36

Gabi:

Děti nemáme, ale i tak ho nechci opustit, říkám si, že je to nemoc a hlavně, přece jsme si slíbili v dobrém i ve zlém Mám ho pořád moc ráda, když je střízlivý, je úplně zlatý, ale pak.. opije se, propadá depresím, paranoie a nedá se s ním vůbec mluvit. Není agresivní ani hrubý, spíš taková troska (je to hrozné, říkat to o vlastním muži, vím...)

Vedela bych co mu pomuze,zvlaste kdyz ho nechcete opustit.Nebot bez vasi podpory to nezvladne uz vubec.

16:09
Marie
(neregistrovaný)

Já jsem 44 roků vdaná ,,,,můj manžel pije 20 let a je to peklo na zemi . Byl 3 krát na léčení a po nějakém čase začal znovu pít ,,,,opíjí se na veřejnosti leží na zemi domů ho vozí policie nebo známí dělá ostudu celé rodině . Když je opilý tak dělá demonstrační sebevraždy ,léky řezání nožem atd .Ted jde znovu na léčení. Jsem nešťastná a nevím jak mám s takovým člověkem dál žít .

|<<2>>|
© 2007-2018 Cervenani.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk, podmínky užití, kontaktní informace