Červenání > Existuje ten pravý/pravá?

Existuje ten pravý/pravá?

13:45
Lena1
(neregistrovaný)

Zdravím všechny, poslední dobou přemýšlím, jestli skutečně pro každého existuje ten pravý, nebo je to jen klišé a měli bysme se tak nějak smířit s tím, co máme doma, i když to není přímo zn. ideál. Co si o tom myslíte vy?

08:07
Tina
(neregistrovaný)

no.. to by mě tedy taky zajímalo. Já si vždycky s každým novým vztahem myslím, že tohle už je skutečně ono, ale nakonec se záhy vždy něco vyklube a vztah se rozpadne. Upřímně přestávám věřit v lásku na celý život.

17:36
kačka
(neregistrovaný)

Já jsem po dlouholetém ne úplně šťastném vztahu taky přestala věřit na to, že někde existuje ten pravý. Naštěstí jsem pak poznala svého současného přítele a myslím, že tohle je skutečně to ONO. Jsem teď neskutečně šťastná a věřím, že on je ten pravý. Takže podle mě určitě existuje, člověk jen musí hledat a hlavně si musí stanovit priority a nebýt na toho druhého moc náročný.

15:01
Lena1
(neregistrovaný)

kačka:

tak to blahopřeji. Jak se ti podařilo svůj předešlý vztah ukončit? Já prožívám něco podobného, jsem s přítelem 6 let, ale necítím se šťastná. Tak nevím, jestli se spíš smířit s tím, že to prostě nikdy nebude takové, jako ve filmech nebo to risknout a poměrně fungující vztah (ale bez citů) ukončit a zkusit hledat někoho jiného... ale co když nikoho jiného nenajdu?

21:07
Charlot
(neregistrovaný)

Lena1

Ahoj, já byla také v dlouholetém vztahu - 6 let. První 4 roky jsem si myslela, že je to ten pravý, pak už to tak růžové nebylo, nějak to vychladlo, ale pořád jsem si nalhávala, že to tak je asi normální, a že přece nezahodím 6 let života. Nakonec jsem ze vztahu stejně odešla, sice jsem na toho pravého ještě nenarazila, ale jsem ráda, že jsem to udělala. Rozhodla jsem se, že nebudu ve vztahu, kde nejsem šťastná a je jedno, jak dlouho trval.

10:00
carol

Lena1:

Vím, že není jednoduché ukončit dlouholetý vztah, na druhou stranu si říkej, že život je příliš krátký na to, aby jsi ho prožila s někým, s kým nejsi šťastná. Myslím, že je lepší zažívat aspoň krátká vzplanutí, než být celoživotně nešťastná a citově prázdná. A myslím, že jednou na toho pravého skutečně narazíš

18:46
Lena1
(neregistrovaný)

carol:

kéž by to byla pravda, ani nevíš, jak moc bych chtěla prožívat skutečnou velkou lásku

13:07
simi

Lena1:

když víš, že nejsi šťastná, nechápu, proč s ním pořád jsi? Myslíš, že bez něj budeš ještě víc nešťastná nebo proč se bojíš odejít od něj??

18:01
Jess
(neregistrovaný)

simi:

ono je to někdy těžký, většinou pomůže nějaký jiný impuls, třeba jiný muž, který ukáže, že to jde být šťastná..

11:57
Lena1
(neregistrovaný)

simi:

ani nevím, proč to nedokážu udělat, asi se bojím samoty nebo toho, že toho pak budu litovat, nevím...

20:40
Viktor33
(neregistrovaný)

Lena1:

Možná se samoty bojíš zbytečně, chce to jen umět žít sama se sebou a jednou se to naučit musíš. Když neumíš žít sama se sebou, nevíš, jak sama naložit se svým časem apod, jak potom můžeš chtít žít s někým jiným? Ono být občas sám je přesně to, co člověk v těchto nerozhodných chvílích potřebuje.

08:16
Radka
(neregistrovaný)

Lena1:

uvidíš, že to není zas tak špatné být sama, hlavně ten život musíš umět žít, není to o tom, že budeš sama doma zavřená a vyvalená u TV, chce to najít si koníčky, obnovit kamarádské vztahy, které třeba trochu opadly apod. Nakonec zjistíš, že tím, že jsi sama se naopak cítíš mnohem míň osamělá než ve vztahu, začneš víc chodit do společnosti, seznamovat se apod.. máš víc zážitků, samoty se neboj, není to nic hrozného

17:21
Lena1
(neregistrovaný)

Možná s tou samotou máte pravdu, já vlastně sama nikdy nebyla, vždy jsem byla v nějakém vztahu, proto se toho asi tak bojím

09:46
Ona
(neregistrovaný)

holky, ono to je občas taky chyba v nás, nejde o to hledat toho pravého (to jsou většinou dost vysoké požadavky), spíš naučit se vztah nebrat jako samozřejmost, vážit si ho a snažit se na něm pracovat, aby to nevyšumělo.. žádná láska netrvá věčně, je normální, že pak to není jak na začátku, ale chce to o něj pečovat, snažit se, aby ani vy jste mu nezevšedněla a měl pořád chuť vás tak trochu dobývat

09:15
Lena1
(neregistrovaný)

Ona:

na tom určitě něco je. je pravda, že já ve vztahu nikdy nejsem moc aktivní a spíš čekám, co vyleze z partnera...

14:36
kika
(neregistrovaný)

Ja som tiez ukoncila dlhorocny vztah (3roky) bolo to pred 2 tyzdnami a stale ma to boli. Tazko sa zvyka. Nechcelasom to spravit lebo somsa mozno trochu bala co bude potom budem saama ? mozno nikto uz nepride ? nikdy nenajdem to "to prave" ? alebo toho praveho? ale nechcem byt sniekym a citit niekde hlbooko v srdci pochybnost ci danehocloveka tak skutocne lubite ako on vas. Chcem byt sniekym prikom sa nebudem muset pytat samej seba preco snim som.. byt sniekym .. kto ked sa namna pozrie si poviem ..Ach sakra.. ak ma chapete ;) nechcem dokonaleho.. to niesom ani ja sama.. ale najst niekoho pri kom nebudem tie chyyby len tolerovat ale budem ich aj milovat :-) Baby nebudte vo vztahoch vktorch to necitite uprimne.. ak enviete ci niekoho lubite nelubite ho.. uvolnite mu cestu.. a zaroven aj sebe pretoze len tak mozte najst toho "praveho" :-)

06:08
člověk
(neregistrovaný)
Ona (neregistrovaný) | 15.11.2013 09:46

holky, ono to je občas taky chyba v nás, nejde o to hledat toho pravého (to jsou většinou dost vysoké požadavky), spíš naučit se vztah nebrat jako samozřejmost, vážit si ho a snažit se na něm pracovat, aby to nevyšumělo.. žádná láska netrvá věčně, je normální, že pak to není jak na začátku, ale chce to o něj pečovat, snažit se, aby ani vy jste mu nezevšedněla a měl pořád chuť vás tak trochu dobývat

To jsou slova vyzrálé ženy. Očekávání, že zfetovanost hormony lásky vydrží napořád, je znakem nedospělosti. Po odeznění počáteční zamilovanosti je vztah spíše věcí tolerance, zbavení se sobeckosti a schopnosti empatie, surově řečeno schopnosti snést se s protějškem.

Další témata

    © 2007-2017 Cervenani.cz, všechna práva vyhrazena, veškeré informace zde uvedené jsou bez záruk, podmínky užití, kontaktní informace